Komfortní zóna – bezpečno bez učení

Možná už jste slyšeli o komfortní zóně, o místě, kde je bezpečno, útulno, teploučko, ale kde nedochází k učení a seberozvoji.

Každý člověk funguje v takzvaném Tří zónovém  modelu. Tento model má tři oblasti, kterými se prochází, jen většina z nás tu prostřední, nejdůležitější přeskakuje. Kde jedna zóna začíná a kde končí, je samozřejmě velmi individuální a záleží na každém člověku.

Pojďme si tedy tyto tři zóny představit.

První zónu známe všichni dobře – je to KOMFORTNÍ ZÓNA, ve které se člověk cítí pohodlně a bezpečně. Ví, co očekávat, jak reagovat. Je pro něj snadné vyrovnat se s úkoly nebo problémy, které vyvstanou.

Druhá zóna je ZÓNA UČENÍ – říká se jí také zóna růstu nebo zóna rizika. V této zóně se  člověk dostane do míst, kde stará pravidla nefungují a musíme tedy čelit novým výzvám. To samozřejmě vytváří nejistotu a nutí nás k opatrnosti. Jsme si vědomi možných rizik a proto jsme opatrní a rozmýšlíme se, zda dané riziko postoupíme. Když se odvážíme opustit komfortní zónu a jdeme zkoušet nové věci jinak, zlepšíme své dovednosti, schopnosti a zóna komfortu se rozšíří. Je ale potřeba podstoupit nějakou míru nepohodlí a dané situaci čelit opakovaně.

Dostáváme se do poslední, a u mnoha lidí největší oblasti – do ZÓNY STRESU. Zde lidé zažívají velký stres až stavy paniky, neboť se dostávají do míst, která jsou pro ně nová, neznámá, neví, co mají dělat, stydí se a nedokáží reagovat tak, jak by chtěli. Tyto stavy jsou často doprovázeny pocitem ohromení, kdy se může objevit zvýšený tep, zčervenání, třes, pocení, neschopnost mluvit, koktání, zamrznutí. Když tuto situaci zvládneme, například když musíme vystoupit před publikem, máme ze sebe dobrý pocit

Život začíná na vnější hranici komfortní zóny, tam, kde zažíváme situace, které jsou nám lehce nepohodlné a vyvolávají různé nepříjemné pocity a emoce.  Díky sebeuvědomění a seberegulaci dokážeme situace zvládnout bez toho, abychom museli zažívat stres a paniku. Jinými slovy: dokážeme ovládat své emoce.

Příkladem může být partnerská hádka. Při hádce s partnerem se během chvilky začnete hádat, urážet vyčítat si staré křivdy nebo nejste schopni adekvátně reagovat a argumentovat. Jste ve stresu, potíte se, brečíte. Právě jste se ocitli v zóně stresu a přeskočili jste zónu učení, ve které dokážete své emoce ovládat a empaticky reagovat.

Rozvoj osobnosti je možný pouze tehdy, když si pravidelně klademe nové cíle, dáváme si nové úkoly (naučit se cizí jazyk, školit svůj tým, empaticky komunikovat s učitelkou dítěte, zvládat hádky s partnerem). Lidé nejsou stvořeni žít jen v komfortní zóně, neboť mysl i tělo chce zakoušet nové situace, dostávat nové podněty, dávat si vyšší cíle. Potřebujeme růst a rozvíjet se.

To je život. Nebojte se dělat chyby, využívejte svůj potenciál