Jak nezabít partnera ani sami sebe

„Nejnovější studie ukazuje, že muži ve vztazích jsou kriticky ohroženou skupinou. Každý den riskují útok od své partnerky, která může pod vlivem stresu zareagovat… ,řekněme, kreativně. K dispozici jí je široká škála zbraní: talíře, pokálené plenky, dětská hokejka nebo i arzenál jedovatých slov či schopnost dny až týdny mlčet.  A v kombinaci je to vražedná zbraň.  Průzkumy mezi psychology a lidmi na ulicích to potvrzují.“

I takto by mohl znít úvodní text článku 

POČET ZAVRAŽDĚNÝCH MUŽŮ „HYSTERICKÝMI” MANŽELKAMI STOUPÁ !

Všichni známe případy vražd ze žárlivosti, vzteku nebo strachu. Ale co ty tiché, nekrvavé vraždy, které se odehrávají za zavřenými dveřmi našich domovů, které zabíjí naše duše? Ano, přesně ty, které se denně stanou tisíckrát. A znáte to, „tisíc nic umořilo osla/vztah”.😄

Teď budu mluvit více k ženám.

Kolikrát jste přemýšlely o tom, jak by bylo krásné, kdyby váš partner zmizel,… třeba jen na chvíli? Přiznejme si, která z nás jsme si někdy položila otázku: „Jak jsem si mohla vzít takového idiota, jak to, že jsem to neviděla!? Proč mě nechápe? Proč nemůže alespoň ten blbec hrnek dát do myčky!?…“ Ale v rámci klidu doma, mlčíme, nebo se naopak do krve pohádáme. Nejhorší varianta je,  když se problémy ignorují, hněv pak roste jako kvásek na vánočku. Můžete si uvědomit, že už vlastně svého partnera nutně nepotřebujete, vše zvládáte sama, i opravit si myčku, a dokonce se přistihnete, jak žádáte Vesmír, aby muže na služebně zdržel, klidně i kvůli nepříjemné střevní záležitosti.

Naštěstí psychopatek je mezi námi málo, takže většina těchto představ zůstává jen v našich hlavách. Přestože fyzicky se nic neděje, psychicky je to jiná liga! Tyhle potlačované emoce ničí nás, naše vztahy a bohužel to odnesou i naše děti. Neznamená to, že máme vypustit všechny emoce a ať si s nimi partner poradí, když je způsobil. Znamená to, že je nemáme ignorovat, ale přijmout a zjistit, kde a proč se vzaly. Stejně tak důležitá je cesta do minulosti, kdy jsme se rozhodovaly pro jednu z variant – řeknu mu to, neřeknu mu to, přejdu to, vykřičím to na něj, protože je to místo, kde jsme se rozhodovaly na základě našich strachů, obav, nejistot…

Nesnáším partnera!

Děsivé na averzi je, že je to nenápadné, plíživé, nevšimneme si jemných příznaků, ale až stavu, kdy stojíme proti partnerovi a cítíme místo motýlků v břiše tlupu opic metající kotrmelce. Takové emoční znechucení, že by jediný dotek mohl způsobit žaludeční nevolnost.

Tohle je už bod, odkud je těžký návrat. Partnerství se z toho málokdy vzpamatuje. Přesto je důležité to nevzdávat, minimálně se slušně rozejít.

I když by článek o vraždy manželů  mohl naší pozornost upoutat na několik hodin (minimálně než ho  převyprávíme kolegyním v práci a oceníme autorku článku, samozřejmě, že by ho napsala žena!), v reálu tyto problémy přetrvávají roky.

A nenechte se zmást zlatými a diamantovými 💎svatbami – 40 let společného soužití ještě nemusí znamenat harmonii. Možná by pan ministr Jurečka měl v rámci důchodové reformy zohlednit i stav vztahů, nejen fyzickou náročnost práce! Věk dožití ve zdraví se týká i toho psychického.

Je nejvyšší čas s tím něco udělat, abychom předešli nárůstu počtu averzí, rozvodů nebo dokonce těch nekrvavých vražd duší!😄

V terapiích, které vedu, se témata obvykle nemění, jen se střídají v čase. Aktuálně je to averze k partnerovi a přesvědčení, že být sama je nejlepší varianta (muži to tak nemají).

Proto bych s vámi chtěla dvakrát měsíčně sdílet příběhy (samozřejmě anonymně, a často je to směs mnoha klientů vložená do jednoho příběhu), a témat, která jsme otevřeli, na co jsme přišli, jaké vzorce a obranné mechanismy objevili a jak něco tak vzdáleného jako je dětství, může ovlivňovat fungování v partnerství. Mohlo by to pomoci i vám.

Vždy se budu snažit dát vám radu, sdílet myšlenku, dát nějaký tip, který by vám v podobné situaci mohl pomoci.

Tak vítejte v Hlavním Oddělení vražd Veroniky Fey Křen.😏

A kdybyste chtěli téma partnerství a vztahů otevřít a podívat se na to dříve, než přijde další e-mail s nějakým skvělým tipem nebo než k partnerské averzi dojde, tak si můžete na mém webu rezervovat 20 minutovou konzultaci zdarma nebo mi napsat a domluvíme se rovnou na 1,5 hodinové terapii online nebo osobně v Praze či Mníšku pod Brdy.

Dva tipy vám ale dám už dnes:

1. Vemte si, kupte si sešit, diář a pište si všechno, co vás napadne, a později i odpovědi na otázky k zamyšlení, které v e-mailech najdete.

2. Vzpomeňte si na den, dny, kdy jste začali chodit se svým partnerem/partnerkou, na všechny emoce, pocity, jak jste se poprvé líbali, milovali, čím vás zaujal/a…

Mějte se krásně, a zkuste zůstat naživu, alespoň do prvního dílu za dva týdny.😏

Veronika Fey Kren